Vina del Mar, skoro 6 vecer

Davy lidi se uz od rana hrnou na plaze, stavy tam stany a zabiraji mista na vecer. Dost me to desi. Jsem zvedava jak to dopadne. Nakoupili jsme spoustu sampanskeho a dobrutek a chystame se ku plazim taky.

JAK JE TO S TOU HMOSTNOSTI

Podle udaju ziskanych z nasi vahy v koupelne jsem jedinym clenem vypravy, ktery pribral. Vsichni kluci pohubli. Vidis Kubo, ja Ti rikala ze nezhubnu :)

DALSI VRCHOLY

Zitra v 13:30 odletame ze Santiaga o Calamy, tam vyzvedneme rezervovane vozy, presuneme se ke gejzirum Tatio a zkusime vybehnout dalsi sopku (5370mnm) pak se presouvame k vrcholu vrcholu a ti, co zvladnou aklimatizaci na 5000 pobezi do sessssti. To asi nebudu ja, ale to je fuk.

JAK LETIM ZPET - SPECIELNE PRO KATU

pondeli 7.1. calama - santiago - odlet 7:30, prilet 10:35 3i515
pondeli 7.1. santiago - madrid odlet 14:00 prilet 6:55, ib6830
utery 8.1. madrid - viden odlet 8:50 prilet 11:40, ib3576
utery 8.1. viden - praha odlet 15:50 prilet 16:40

a budeme doufat, jestli vsechny lety stihneme a pokud se kluci nerozhodnou, ze se jim nechce cekat 4 hod ve vidni a nepojedeme jinak

DEDECKU
jakoze jsi mi jeste nenapsal zadny komentarik na blog? :)

POHLEDY
uz prosim nekomu prisel pohled?

odchazim okusit vlny pacifiku, mejte se krasne, ja mam do konce roku jeste 6 hodin, to vy uz jen dve!

takze at vas to bavi a neni vam rano blbe!!

3:54 rano, Vinha del Mar

Moji mili, prave jsme se vratili od Pacifiku, ze staekarny, z hospudky do naseho zajimaveho hostelu. A ja mam neuveritelne velikou touhu vam napsat, ze se na vas tesim a to moc!

Pacifik je obri, steaky takyss. Zmrzlina je strasne moc dobra. Silvestr na plazi bde asi dost sileny, uvidime.

V horach bylo bajecne, az na to, ze mi bylo blbe uz v 1. campu, coz bylo cca ve 3200 mnm. v druhem campu ve 4200 to bylo lepsi, nicmnene jsem se vysapala jen do 4600. Uvidime na dsalsi sopce - ta ma 5200, pokud nevylezu tam, do nasi mile vrcholove sopky 6125 se ani nepokusim.

Tuze vas zdravi a tesi se na info i neinfo ze stredni Evropy

30. 12. 2007 20:45:30

Asi jsem se předávkovala zmrzlinou. Je tu 30 stupňů. Za dvě hodiny jsme u moře a to jsme vstávali ve 3200m.n.m. Mám strašnou chuť na utopence, přivítají nás na letišti? :) Kolena celkem drží. Ponorka není :)

30. 12. 2007 17:53:17

4600 žádná legrace. Jedeme slavit silvestra na pláž, a taky budeme hrozně moc jíst, pít koktejly a nabírat síly na 5000 a víc. Asi to nevylezu, ale možností alternativních programů je tu moc moc

Poznámnka zapisovatelky: já tomu vůbec nerozumím. Jak můžou jet ve 4600m. n. m. na pláž? Ale možná jsem jen špatně pochopila Stáni slovo: "plaz"

27.12.2007
SMS 1:
3300 půlka prvního treku, aklimatizujeme se jak o život. Jdeme VZHURU!

SMS 2:
Nedá se nic dělat mami, koupila jsem ti nový foťák. Káťo neboj, kluci jsou na mě hodní, čím dál tím víc. Nejvíc samozřejmě Karel. Nutí mě chodit do cukráren, prý abych si před výstupem obalila nervy.

26.12., 8:41, Santiago

po noci v autobuse vas zdravim z velkomesta Santiago. Prave jsme prosli mesto, na rybim trhu potkali pana, ktereho na nastevu Ceske republiky pozval Vaclav Havel, kdyz v jeho restaraci onehda vecerel...

Ceka nas presun pod hory a 3 denni aklimatizacni vystup = priprava na zaverecnou sestitisicovku.

VYSTUP NA LLAIMU

Budik na 4:50, vstavani v 5, odchod v 5:30. Za den jsme nastoupali 2000 vyskovych metru. Cela stace byla naplanovana na 16 hodin, coz mi na optimismu vubec nepridavalo. Pocitala jsem, ze zpet dorazime asi kolem 11 v noci. Necekala jsem, ze to pujde, ale je to tam. Proste nadhera!!

Na vrcholu jsme byli v pul druhe, hodinku jsme si tam uzivali a kdyz sopka podruhe psoukla a zem se opravdu zachvela, zaznelo o poznani nalehaveji "nepujdeme uz" a vyrazili jsme dolu.

Vyhled byl famozni - spousta sopek okolo a hory a stromecky a lava a ten krater!

SESTUP

Vedela jsem, proc si s klukama na hore nepodavam ruku... Z obavy o fotak jsem ho od boku premistila na bricho pod bundu / protoze na bricho nepadam. Taky se mi to hned vyplatilo, pac jsem s sebou na sutrech par metru pod vrcholem hned rizla.

Ale vse v poho, jen par modrin a oderek. Jenze... Pak jsem si rekla, ze se mi od peti od rana uz opravdu chce curat a jak jsem si tak rozepinala pasek... Fotak odletel. Nasledovala spousta zbytecneho hrdinstvi. Kdyz jsem ho hledala podel trhliny a spadla jsem uz po nekolikate, zacalo mi dochazet, ze je lepsi zustat ziva a proste se smirit s tim, ze jsem proste debil... no, 300 fotek v ... trhline

Mam par pamatecnich modrin, oderek /cili mam sopku doslova pod kuzi/, a centimetrovou douru na svych uzasnych kalhotech. Sutry jsou holt ostre.

Nicmene cely sestup vyznamne usnadnoval snih, ktery byl odpoledne prijemne zmekly a pekne nesl. Karel si zalyzoval :)

STEDRY VECER

Byl moc krasny. Vyrobili jsme luxusni vanocni ozdoby, nastrojili stromecek a pripravili veceri. Tak lahodne pokrmy urcite nikdo z vas nemel. Pripili jsme si, napapali se a nasledovala party s cajem a rumem. taky dobra.

A jsem dostala i darecek, a jaky!

3 NOCI NA JEDNOM MISTE

Protoze pod Llaimou fungoval jen jeden kemp a jinde nas spat nenechali, stravili jsme 3 noci na jednom miste a bylo naprosto famozni. Vyhled na azurove jezero, nad nim se tyci z asnezene hory... k tomu ten kazdonocni vychod mesice! takovy kyc uz jste dlouho nevideli!

TED MI DRZTE PALCE
Ceka nas asi nejtezsi trek! Furt do kopce, furt na tezko, furt bez kysliku.

SILVESTR
Na silvestra jsme v civilizaci, na plazi Vinha del Mar, prijimam sms a treba i telefony

moc zdravim, diky za smsky a komentare, nebojte, vratim se

26.12.2007 - Tak sestup opravdu osudný byl. Jsem v pořádku, ale přišla jsem o foťák. Zkuste hádat, jak mi je. Jedeme nočním busem do Santiaga, tam budeme celý den. Pak přesun do hor, na asi nejtěžší trek. 3 dny v 5000 m.n.m.

23. 12. 2007 18:00:01
Zdravím z vrcholu sopky Llaima 3125m. Vyhraju, až dojdu dolů. Lama Stáňa

Poznámka stenografky: Stáňa stále není na signálu. Píše, předpokládám, z Karlova telefonu.

22. 12. 2007 06:45:30
Musíme přečkat noc na nádraží v Temucu, docela hustý. Ať už jsme zase v lesích! Dnes holt nespíme. Za pár hodin zmizím cca na 4 dny ze signálu přeji všem klídek a příjemný odpočinek u pohádek a jídla...

21.12.2007 19:45:17
Přistáli jsme v Puerto Monnt. Řešíme rezervaci aut, nechtějí ji potvrdit. Slunce pěkně září, větřík příjemně fouká. Těšíme se na noc v buse cestou na sever a zasněně hledíme na sopku Osorno.

DULEZITE UPOZORNENI

Jsem vam zapomnela napsat, ze moc dekuji za komentare na blogu a smsky. Ani nevite, jak to potesi :)

Ted budu urcite jeste tak 2 dny na signalu. Ano, znamena to, ze mi muzete smskovat :)

SPECIAL THANKS TO:

Peta z Chaloupky
Kacutka
Kata

(oni vedi za co)

TUCNACI

No, zatim asi nejvetsi zklamanicko. Je to fakt proste byznys. Zaplatili jsme si v cestovce vylet za tucnaky. Cestou jsme vsak platili jeste za vstup do rezervace ci parku a pak jeste jednou za vstup na okruh s tucnaky. Takova tovarna cestovniho ruchu. Tucnacni sice byli kouzelni, srandovni a fotogenicti, ale to vse okolo ten zazitek tak trochu umrtvi. Zvlaste pak doprava nevetranym mikrobusem. Jenze¨! Cech se prizpusobi. Meli jsme rum :)

TEHOTNE PRASATKO

Asi prave Kaci, moje mila sestricka, nejvice ceka na rozuzleni zapeklite situace s prasatkem. Nezbyva nez konstatovat, ze podle vsech vysetreni je prasatko opravdu tehotne. A bude to CHOBOTNICKA.

JAK JE TO S TIM JIDLEM

Sice mi pisete, ze tu porad jen jime ci se dokonce prezirame... no jo, ona je to pravda, ale kdyz jste nekolik dni na susenych testovinach, tak vam ty steaky proste nedaji. To se proste musi!
Krom toho, nase parecky s bramborovou kasi, instantni testoviny, eckove rizoto a podobne vytvory moderni fastfood gastronomie jsou take naprosto neprekonatelnou soucasni naseho jidelnicku.
jo a kdybyste videli, co se mnou po 3 dnech treku udela takova susenka nebo kosticka cokolady! takovou slast jste proste mockrat nezazili!

ME UZASNE ZIMNI TRIKO Z MERINA

By me moc zajimalo, jestli mi kluci z Rock Pointu uznaji reklamaci. Totiz, triko z merina od ortovoxu je sice naprosto genialni, nicmene se asi rozhodlo, ze je treba vic vetrat a tak se tam vytvoril novy otvor. Pare se :( Takze jsem se pustila do siti a pevne doufam, ze reklamace dopadne dobre. Nepletu se? :)

POHLEDY

Dnes byla rozeslana 1. varka pohledu, tak doufam, ze dorazi vcas.

DULEZITE UPOZORNENI C. 2

Ne ze se tam v te stredni Evrope utrapite vanocnim uklidem, shanenim darku nebo pecenim cukrovi! Ja vas chci zase vsechny v puvodnim stavu!!! :))



Preji Vam dobrou noc, tesim se na smsky a komentare, jsou 2 hodiny rano, jdu spat, ve 13 hod odletame do Puerta Montt

MAME REST DAY

No slibila jsem to, tak vam napisu :)

Jsme v Punta Arenas. Dnes v 17 hod vyrazime na tucnaky, zitra ve 13 hod preletame do Puerta Montt.
Tam zkusime jit na prochazku na sopku kolem 3000mnm, pak na kopecek kolem 5000mnm a pak na kopecek 6150mnm. Nicmene hodne zalezi na tom, jak se podari aklimatizace a jak se umoudri nebo rozlobi pocasi.

PATAGONOS

Protoze jsme s Karlem vtipni (nastesti, jinak by se asi cela skupina unudila) vymysleli jsme si, ze zdejsim ochrancem hor je Patagonos (Podle vzoru Krakonos) a abychom si ho udobrili, tak si s nim povidame a vymysleli jsme i ritual pri staveni stanu. Spociva v nekolika tanecnich krocich, veseleho jekotu a udivenych pohledu ostatnich lidi v kempu. Hlavne ze je legrace :)
Patagonos nas nekdy trapi destem, ale to si s nim vzdycky promluvime a nekdy prestane - treba na 10 min a i to je ZATRACENE DOBRY.

NASE TREKY

Takovou Tomasovou specialitou je zacinat treky v denni dobu, kdy uz jdou vsichni spat nebo alespon veceret. A tak jsme prvni den v Torres zacali nase putovani cca v 19 hod vecer. Bylo to opravdu skvele. V podstate prudce vzhuru. Chceme totiz nocovat v kempu Torres, ktery je hnedle pod zdejsima Cimama (kdo zna Tre Cime v Italy v Dolomitech, pochopi) no tak se holt vlecu za klukama a jsem velmi vdecna za hulky.
Co je tu super je dostatek pitne vody uplne vsude. Mnam. Takze s sebou staci opravdu je mala pet flaska.

Dalsi Tomasovou specialitou jsou dlouhe treky. Ze tedy jako pujdeme na usvit k horam, poklonit se Patagonosovi, pokochat se a tak. Takze vstavame ve 4:15 restp ve 4:30 a ve 4:45 odchazime. Za deste a v mlze. Prudce vzhuru. Po sutrech. To proste ja a moje kolinko milujeme. No a co se nam nepovede - trosku zabloudime. Az tak moc to nevadilo, dosli jsme opravdu velmi velmi blizko az k vezim, pokochali jsme se nekolika druhy mlh, mraku, oparu a kapkami deste. Vyskrabali se na morenu a zasli nad krasou zdejsich skalek, ktere sice vypadaji jako nase zamilovane Cimy, akorat nemaji 600m, ale cca 2000m. Rozdilecek.
Takze hopkame dolu. To si asi dokazete predstavit jak jsem hopkala.

Nasledovalo baleni, nas prvni ritual pri baleni stanu, snidane a nic jineho nez 9 hodinovy trek. Jupiiii.

Cestou potkavame Spanelaky, kteri nechapou, jak toho muzeme na tezko tolik ujit. Nacho se mi o par dni pozdeji priznal, ze si vedle me pripada jak damicka. Takze jsem se zardela a dal hledela jak si operuje puchyricek.

Dost se nam vyjasnuje. A to tak dost, ze odhazuji kalhoty a zbytek dne pobiham v NP Torres del Paine ve spodkach. Jeste ze jsem nekoupila ty bile :) S vedomim tenkosti ozonove vrstvy v zdejsich zemepisnych sirkach se patlam kremikem a nechavam si stazene rukavy. Jak dobre jsem udelala. S Karlem jsme v pohode, ale nasi hosi vypadaji, ze maji do jednoho lepru.

Takze se vlastne nic zvlastiho nestalo, proste jsme sli 9 hodin s baglama a porad dokala zasli jak je tu krasne, jak ta vodicka v lagunkach sploucha, jak si vetricek pohrava s vlnkami, jak se mracky meni kazdych 10 min k nepoznani, jak maji vsichni okolo blazene vyrazy a jak je mozne, ze tu pobihaji lidi v dzinach, teniskach a voni. Vrcholem byla slecna v cervenem sacku. Na tu nezapomenu.

Nocujeme v kempu Italiano a vecer KONECNE. KONECNE. KONECNE spolecne v krouzku okolo bomby popijime caj s rumem a je nam fajn. Nejde tak moc o ten rum, jak si mohou mnozi myslet (PEPO!) ale o to, ze vecer travime spolecne... Je to proste fajn fajn fajn, je to fajn fajnovy (ano, to je jeden z nasich popularnich songu)

Rano se s Kajou prospime trochu vic a na vylet za klukama smerem vzhuru k ledovci vyrazime asi o 2 hod pozdeji. A je ukrutne nadherne. Luxusni pocasi, famozni vyhledy a hlavne nejdu s batohem. Vodopady, brodeni (sem tam se tam nekdo omylem vykoupe - zejmena ty slecny v dzinach), kochacky, stromecky, kyticky, jeeeeeeee.

Kolem 16 hod z kempu odchazime smer dalsi, vzdaleny cca 5.5 hodin. to je takova klasika. 1. zastavka je v jednom z vetsich a luxusnejsich mistnich kempu, ktery byl zaroven oznacen za mozne nocleziste v pripadne trablu s kolenem. No ale nejsem damicka, takze pokracujeme 3,5 hod vzhuru k ledovci Glaciar Grey. Vyrazili jsme v 19 hod. To znamena, ze jsem dosla za tmy (kluky totiz zdejsi casove rozpisy nijak nesvazuji a strasne je bavi je prekonavat). NICMENE - nekolik vyhod to ma - na ceste uz skoro nikdo neni a hlavne - ty vyhledy v tom krasnem mekkem teplem svetle zapadajiciho Patagonskeho slunce, to je proste nadhera.
Karel napriklad zjistil, ze je vsechno v pohode, protoze je proste doma. Dosel k zaveru, ze se tu v minulem zivote narodil a ted se proste jen vratil domu :)

Ja do kempu dorazim lehce po limitu, lehce v desti ale stale s tim debilnim usmevem :) se ho porad ne a ne zbavit - uz asi tak 18 let, ze? :)
Kluci dokonce poslali Karla at mi jde naproti - nebo Karel vyrazil sam (oni jsou tu totiz dve verze tohoto pribehu :)))
Pak meli blbe pripominky, ze jdu pomalu, tak jsem jim vysvetlila, ze oni jdou rychle a ze jsem v limitu :)

V noci samozrejme prsi. Druhy den udelame vyletik k ledovci - jaky si myslite ze je???? a pak se balime a mazeme zpet do toho luxusnejsiho kempu, odkud druhy den odjizdime katamaranem.

Jaka to nahoda, stan mame hned vedle mych oblibenych spanelu. Vecere, nakup vinecka a zaciname rusit nocni klid. Ajajajaj. Po 3 vyhruzce uz toho opravdu nechame a odebereme se do stanu. Rano je Karel jeste priopit, Tom taky - no, oni totiz kluci k tomu vinku stihli i zbytek slivovice :) to proste musi byt :)

Katamarenem se presouvame k zastavce busu, odjizdime do Puerta Natales, nakoupime dobrutky a nasedame na 3 hod do busu smer Punta Arenas.

Punta Arenas, opet v civilizaci, 1 hodina rano

Tak jsme prezili trek okolo Torres del Paine. Tam byly labuznicke zazitky o trosku jinaci :)
Bylo tam nadherne, supr priroda, nadherne hory, spousta mraku, deste, slunicka i polojasna a oblacna a zatazena a zcela jasna. Proste VSECHNO.

Ted jsme strasne radi, ze jsme se po 5 dnech vysprchovali, poradne najedli a ulehame do postylek. Zitra vam urcite napisu vic.

No, neda mi to, mozna par malickosti :)

JAK JSEM SE SEKLA

Kdyz kluci cekaji na druhe strane brodu (a tech tu bylo celkem dost) neni to kvuli tomu, ze by o me meli strach a chteli mi treba pomoct. Oni tam cekaji s nazhavenymi fotaky a cekaji na zajimave momenty k foceni.

PROC JE DOBRE, ZE JSEM TAK DRUZNA

Jak jsem se pod Fitz Royem dala do reci se Spanelama, tak nam to zustalo v podstate az do vcerejska.
Kluky jsme totiz potkali nejen na ulici v Calafate, v hospode v Calafate, na zastavce busu do Natales, oni nam totiz hlavne hodne pomohli pri hledani autobusu do NP Torres del Paine. Jsme se totiz z Nachem na Argentinskych hranicich seznamovali hodne, pac tam bylo opravdu hodne casu. No a kdyz jsme asi s 3 hodinovym zpozdenim dorazili konecne do Natales, tak byli vsechny busy fuc. Nastesti na me vsak kuci spanelsti mysleli, nekde objevili bus a hlavne ho pak zdrzeli, nez jsme si vybrali penize. No a ke vsemu protoze jsme dlouho nesli, tak pro nas jeste jeli autem a hledali nas po meste! No nejsou k sezrani?

Samozrejme jsme je pak potkali i v parku, ale o tom az i priste. I tom jak jsme se vcera spolecne zpumrdlikovali.

A taky o tom, jak nam otehotnelo prasatko.
A taky o tom, co se mnou dela jedna susenka.
A taky o tom, jak zitra jedeme na tucnaky.

Preji vam kraaaasne rano! Vas vanocni darek z Chile ;)

El Calafate, 14. prosince, skoro 10 hodin vecer

Ciaooo amigooooos

Uz jsem vam dlouho nenapsala, ze je tu strasne krasne! A taky mam dulezitou informaci, pan Igracek ma zlutou kartu za zkreslovani informací! No a ted neco malo novinek.

Minule jsem psala, ze jsme byli v Chaltenu donuceni zkratit trek o 1 den a vratit se. Tam zacina nas pribeh c. 1

JAK JSME S KARLEM NEPODLEHLI

Po dalsi destive noci se totiz chlapci i tak rano rozhodli vypravit smerem k Cerro Torre. Vstavala jsem taky, nicmene najednou se ozval Karel (nevim, jestli jeste porad spal, nebo uz byl pri smyslech) a mel genialni protinavrh. Ze mi nikam nepujdeme - v tom desti - a ze si dame nejaky kratsi vylet a pujdeme si zabouldrovat. Coz byl napad veru genialni. Konecne jsem se totiz opravdu vyspala. V klidku jsme posnidali a privitali slunicko - ano, po 2 dnech deste je tu zpet!
Povylezli jsme kousek na kemp, kochali se az k zblazneni a vyzkouseli Kajovi nove lezecky na zdejsich sutrech. No parada! A krom toho vseho jsme koukali do udoli na reku, jak se tam brodi kone a na spoustu veselych lidi v kempu a na slunicko a na hory a taky tim smerem kam sli kluci a kde bylo furt hnusne.
Bylo to uuuuzasne. Takovy krasny rest day.

Nasledoval presun busem smer El Calafate.


JAK JSEM JEDLA STEAK

Po ctyrech dnech ve sprse, no to je proste zuzo! No a nasledovalo dalsi zuzo. Vyzkouseli jsme dalsi hospudku a ta fakt stala za to! STEAK ARGENTINO ja o tom ani nemuzu psat... to bylo taaaak dobry! A hlavne za chvilku tam jdeme znova.
Kluci si objednali takove jejich menu a to znamenalo, ze jim porad nosili maso a to i kdyz byli kluci uz prezrani - coz je zvlaste u Honzy (toho rychleho) pry naprosto nemozne. Mozna si je pan jen vyhlidnul a delal si z nich srandu.
No a ja jsem si strasne uzivala ten steak. To bylo zradlo! A to bych nebyla ja, abych si nedala i dezert. Asi si to zive dokazete predstavit. Proste jsem se uzasne najedla. Steak se rozplyval na jazycku, k tomu mnam mnam salatek a pivko. Bozi. A pak pudink s neskutecne skvelou karamelouvou polevou. uuuuaaaaa. Kluci nechapali, co se mnou dela jidlo...
Pak jsem prohlasila, ze dnes uz si dam jen neco maleho a Karel to odmitnul s tim, ze oni si uzivaji pohled na me pri jidle. Co na tom maji??? :-)

JAK JSME BYLI NA LEDOVCI

Dneska jsme byli cely den na PERITO MORENO GLACIAR. Bylo to drahe, ale stalo to za to. Krom toho, ze jsme asi 4 hodiny pobihali po ledovci v luxusnich mackach a nestihali se kochat, tak jsem se samozrejme blize seznamila s klukama instruktorama (mam vam je popisovat???? :-))))
Obedvali jsme u lagunky, skrabali se nahoru a dolu a doprava a doleva a cekali na japonky a francouze, kteri porad zdrzovali focenim.
Cestou zpet z ledovce jsme na lodicce dostali panaka whisky (teda ja jsem dostala dva) a jeste nas povozili podel ledovce. Vazne paradni vylet. Ledovec je proste super.

NAS PLAN

Zitra se presouvame do Torres del Paine. Pry to je vazne luxus - kdyz vyjde pocasi. Tak doufame ze vyjde, i kdyz uz jsme vsechno zdarne ususili. Tam budu opet bez signalu a pristupu na net.

CESI V ARGENTINE

Potkali jsme jich tu uz vazne dost. Paradicka, vzdycky neco poradi a hlavne maji vsichni ty kouzelne blazene vyrazy, ktery ja mam od te doby co mi prestalo byt v Madridu blbe :)

MEJTE SE KRASNE, ODCHAZIM SE ODDAT STEAKU.

KOUKEJTE MI NAPSAT ALESPON NEJAKY KOMENTAR NA BLOG! :-)

ZBYTECNY HRDINSTVI

El Chalten, Patagonie

Zdravim vas z druhe polokoule. Krasne nam tu prsi, takze jsme museli trek trosku zkratit. Byli jsme se kochat Fitz Royem. Bidak jeden. Schovava se. Jednou jsme ho zahledli a od te doby ho zname jen v doprovodu s neprebernym mnozstvim ruznych druhu mraku, mlh a oparu. Ale i tak je krasnej¨

Abych to vzala trochu poporade. Letadlem jsme doletadlovali podle planu az do El Calafate. Tam mi konecne doslo, ze jsem pryc a hlavne tam jsem konecne uvidela tu nadhernou prirodu. Je to fakt krasny. Hodne hodne moc.

Presunuli jsme se do mesta, zjistili, ze podle planu na ledovec druhy den nemuzeme, tak jsme zmenili plany a vse posunuli. Vyrazili jsme o den drive na trek k Fitz Roy, ledovec az po navratu. Vzhledem k tomu ze vylet na ledovec uz mame zaplaceny a tady dole je pocasi dost hnusne, bojim se bojim jak to dopadne.

No tak jsme se z Calafate presunuli busem do Chaltenu. Vyslechli nalehavou prednsku o tom, jak se tu chovat a vyrazili jsme na prvni trek. Chvilema jsem mela pocit, ze zavodime. A to vubec ne, kvuli tomu, ze jsem porad premyslela, jak to dopadlo tem nasim zavodinikum v Portugalsku. Nevedela jsem, jestli to hodne vostre tempo bude nasledovat i dalsi dny a premyslela o tom, jak to asi preziju. Nu coz. Hlavne ze je tu krasne¨

Cestou jsme konecne potkali prvni cechy - porad jsem si rikala, ze tu musi byt!!!! No a do ted uz jsme potkali 3 skupinky. Cesi jsou proste vsude.

Ten den jsme usli neco pres 20 km, cca 7 hodin treku, na tezko, vcetne side tripu k ledovci. Kempik pod Fitz Royem byl kouzelny. Vcetne sprch a pristresku na vareni. Cestou ke kempu, ktera vedla naprosto kouyelnym lesem, jsem klukum jen tak rekla, co je to zbytecny hrdinstvi. Aniy bych tusila, ze budeme mit hned nekolik praktickych prikladu ... Proste se jeste v 7 vecer vydali nahoru na vyhlidku i kdyz bylo dost^nevhodne pocasi... No vratili se bez dosayeni vrchlu... To uz jsme s Kajou meli navareno a bylo nam fajn.

Druhy den jsme nedosli dle planu k dalsimu ledovci. Pocasi je tu doooost neprekonatelne. Ale alespon jsme meli cast vyletu lezeckou. To se nam s Kajou moc libilo. Klukum moc ne. No holt jsme trochu sesli z cesty...

Pak jsme se presunuli do jineho kempu. Za deste, of course. S tim, zerano v 430 vstaneme a koukneme na Fitze pri usvitu. Celou noc silene prselo a fouakl vitr, takze jsme vstali o dost pozdeji.

Absolvovali jsme dalsi zbytecne hrdinsky vystup *ja s Kajou jsme to v pulce vzdali*, v desti se sbalili a presunuli do Chaltenu. TAdy ted schneme v hospode, pijeme pivo a stridave internetujeme.

Mame se dobre a vsechny vas zydravim

signal asi tak tyden jeste mit nebudu

dekuji moc Kate za skvele zpravodajstvi, Kytovi za doprovod, Kubovi z RP za smsku, a vsem dalsim za to ze jsou, ze tu mam na koho myslet - udelala bych smajlika, ale nevim jak.

Mejte se krasne, odchazim na pivo

My z konce světa... (zpráva z mailu č.1)

- Merino je genialni, napriklad takovy senzor smrdel uz v pendolinu
No, s tím smradem si počkáme tak za 14 dní... Pokud by náhodou Merino vydrželo, tak myslím že boty jsou jistota.
- Casopis DIVKA jde na dracku, vsechny hrozne zajimaji ty polohy a hlavne lesk na rty. Chtela jsem ho uz davno vyhodit, ze uz to mam prectene, ale oni mi to nechteji dovolit. Mimochodem v tom clanku o polohjach stejne nebylo nic zajimaveho
Je vidět, že Stáňa je zřejmě zkušená ve všech směrech a jen tak něco ji nepřekvapí:-).
- Karel drzi dietu a pry vsechno jidlo jim jen ja. Dneska jsem mela dve vecere - dojedla jsem jidlo po klukach v hospode - holt nejsem zdejsi, dojizdim.
Tak na to se já osobně moc těším, protože jak přijela Stáňa oplácaná z Portugalska znám jen z vyprávění a hrozně rád bych to někdy viděl, protože si to opravdu nedovedu představit.
- plany musime drsne menit podle pocasi, protoze pocasi je drsne
Že je Stáňa drsná holka víme všichni, akorát ona to nerada slyší.
- Blinkani uz se nekona.
- Ted maji kluci spalene rypacky. Vyborne bylo kdyz se me Tom zeptal druhy den, jestli by se uz nemel namazat.. ach jo, samozrejme ze po celem dnu na slunku byl jako rak, o zdejsi ozonove dire radeji ani nemluvit...
O tom, že Stáňa se uměla namazat vždycky včas, nemůže být sebemenší pochyb. Důkaz můžete vidět třeba tady.
- stan mame skvostne mokry, nevim nevim, kde nam uschne

predstaveni skupiny:
- Stana
Doplnil bych nějakou charakteristiku, ale mohl by mi být od FitzRoye zakázán přístup na blog...
- Hlavni organizator Tom
- super rychly Honza *porad chodi strasne rychle, vubec nevim, jak to dela*
- Abda - ten s sebou vsude nosi plysoveho soba
- Honza 2 - ten ma krasnou novou oranzovoou goracovou bundu a je na me moc hodny
- chudak Kaja - ten tu ma me a ted se me snazi opit pivem, abych byla povolnejsi
Všimni si Stáňo, mlčím. Mlčím!:-)

No a to nejlepší nakonec:
- myslim na vsechny, no a nejcasteji na krizaka

pepik

Zprávy z expedice Chile 2007/2008
Vítám vás u nepravidelného zpravodajství z putování jihoamerickou zemí. Budu se sem snažit vždy co nejaktuálněji vkládat eSeMeS. Mé příspěvky bude doplňovat můj "kolega ve studiu" Pepa :)

stenografka Kačutka

Jak to všechno začalo...
Zdravím fanclub Stáni! Původně jsem myslel, že svým příspěvkem zkrátím čekání na nějakou zprávu od Fitz Roye. Zdržela mě ale drtivá kombinace nejvážnějších pánských nemocí (rýmička a kašílek) a první novinky překvapivě dorazily už dnes v noci nejen na web, ale další pokračování i ke mě do mailu. Ten ale stihnu zpracovat až někdy odpoledne, takže zatím mých pár řádek pro lepší pochopení případných souvislostí.
Takže jak jistě víte, Stáňa je v Chile. A někteří možná i víte, že před nejakým časem dala výpověď. Možná vám nebude jasné, jak to souvisí, ale mě, věčného příznivce červených čísel na účtu překvapila jedna věc. Totiž ne vždy platí známé heslo: No job = No money. Od té toby, co dostala zlatého padáka:-), propadla Stáňa marnivosti. Začala nakupovat letenky za desetitisíce, injekcí si do sebe nechala napíchat, že by leckterý narkoman z hlaváku záviděl, ale hlavně hadříky ze všech možných i nemožných kosmických materiálů. Dámička se prostě nezapře. Takže i kdybyste náhodou teď vyrazili do Patagonie, tak Stáňu rozhodně nepoznáte, protože má na sobě ÚPLNĚ všechno nové! Pro drzouny z řad pánských čtenářů, které jako první napadlo spodní prádlo, potvrzuji ano, i to. Což vím samozřejmě z doslechu, chraň Bůh, že bych ho snad viděl!
Takže to jen tak pro přiblížení.
Na závěr jen takovou zajímavost, aneb co měla Stáňa s sebou na cestu. Krom obligátního kartonu piv (zřejmě aby měla pak v tom letadle z čeho blinkat:-) je to časopis Dívka s velmi, ale velmi zajímavým článkem "Polohy, které stojí za to vyzkoušet"! Ten se setkal s velkým ohlasem u pánské části zájezdu, zejména u spolubydlícího ve stanu Karla. Jsem teda moc zvědavý, v jakém stavu přijede zpátky Křižákův spacák:-). No a na úplný závěr, k časopisu byla přiložena i rtěnka, takže Stáňa si snad uvědomí, kolik jí je a začně se konečně malovat:-)).
Odpoledne zprávy z konce světa

pepik

10. 12. 2007 / 03:49:39
Patagonie je nádherná, neskutečně nádherná. Není tu Oskar signál:) Právě jsem dojedla mňammňam steak. Zítra vyrážíme na 4denní trek k Fitz Roy. Plány jsou dost odvážné. Jsem hodně zvědavá:)

9. 12. 2007 / 19:15:18
Buenos Aires. Odlétáme. Už neblinkám. Je tu hrozný vedro. Máme super zážitek s místní městskou. Viděli jsme jednu rvačku. Ach, ten jejich temperament:) Je tu spousta krásných kluků:) I holek!!

8. 12. 2007 / 23:21:22
Hlásím se z Madridu, strašně mě bolí hlava a chce se mi blinkat :) Naštěstí nejsem jediná :) Prostě CESTA. A tak si čekáme na letadlo. Křižák pořád vede :))

Noční kufrování 2007
13. listopadu 2007, Biřička, Hradec Králové

Kupodivu se nestalo nic neočekávaného. Jedinou smutnou skutečností byla neúčast pana Cholasty, který mi odjel na ledovec. Tak jsem se odvážně přihlásila sama. Tým se jmenoval "Cholasta na ledovci" a jméno druhého závodníka bylo "Ten co pije rum nebo whisky" a tajně jsem doufala, že někoho seženu. Pan Igráček odmítal s tím, že se mě bojí normálně, natož pak v noci. Kuba a Křižák byli kdesi v čudu, Viki pařil v Praze, Yarda se učil... no Kluci kde ste? :)

A pak se to stalo! Zavolal pan Vespi (teď nevím, jestli je s "i" nebo s "y"). A bylo! Ještě jsem se v den závodu nechala v Praze okrást a tak koordinace mého příjezdu probíhala velmi operativně. Vespi naštěstí vše připravil, namíchal nápoj, takže vůbec nevadilo, že jsem dorazila až rovnou na start. Těhule Dáďule nastoupila do špatného vlaku, a tak jsme si mohly užít společnou cestu hradeckou MHD.

Po startu jsem Vespimu vyprávěla o MTBO VIPrahlé duše, kde dorazil jeden tým do cíle se skóre -127 bodů. To se mu tak zalíbilo, že jsme se rozhodli závodníky napodobit. Náš plán byl prostý. Dorazit do cíle co nejpozději.

Možná vás to překvapí - ale nám se to vážně povedlo až takovým způsobem, že na nás ani nepočkali s vyhlášením! Pamětníci si jistě vzpomenou jak onehdá Su pobíhala se Záďou v lese tak dlouho, až jsme pro ně málem vypravili záchranou jednotku... Ale i na ně se tenkrát počkalo s vyhlašováním. Na nás ne! :(

Logicky, když jsme byli na trati tak dlouho, došel nám nápoj. Čili jsme se v cíli vyskytli, zrovna když většina závodníků dobíhala. Chtěli si nás tu nechat. Museli jsme organizátory intenzivně přesvědčovat, ať nám žádný čas ještě nepíšou, že jsme tu jen pro další dávku whisky a "odbíháme" zpět na trať...

Vrátili jsme se s několika dalšími kontrolami, promile a modřinami. Jako každý rok. Nu a pak se pařilo :) překvápko, že?

LAJKA naposledy VZHŮRU LETÍ!

Přijďte se podívat na poslední koncert kapely Lajka vzhůru letí do divadla Disk. Já tam budu taky :)
Praha, Disk, neděle 2. prosince