Vše tak krásné, že ani netuším, jak jsem si to zasloužila...

Ahoj všichni, tak jsme zpět v Xiningu. Zkusím to tak trochu popořadě, i když to asi nepůjde...

Tibet nebo Qinhai?
Vlastně jsem ráda (shodly jsme se na tom s Julií), že jsme do Tibetu nejeli... Takový Tibet bychom v tom politicky uzavřeném území asi nezažili... Díky Nimovi jsme strávili pár dni s tibetskou rodinou, potkali poutníky, a vypili snad už litry jejich lehce slaného mléčného čaje. Tibeťani jsou moc milí a pohostinní a když jim povíme těch pár slovíček, co známe, nebo ukážeme prasátko, je ještě veseleji...
Potkat Tibeťana, který má své korálečky z lidské lebky a respekt z něj srší na všechny strany, to by se nám asi v Tibetu nepodařilo... No tento se od nás učil anglická i česká slovíčka a společně jsme se hřáli u ohýnku z jačích hovínek a popíjeli čaj.
(Tady se radakce omlouvá, že čtenáře mystifikovala, ale nejsme moc silní v čínském místopisu a příval nadšených slov začínajích na tibet... nás posunul o pár set kilometrů jinam...)

Trek
okolo Amnye Machen jsme zvládli hodně rychle, asi i díky tomu, že jsme šli bez batohu, uznávám, má to něco do sebe, hlavně pro takové chcípáčky jako jsem já. Julia samozrejmě letěla jak blesk a pohoří by snad oběhla za 2 dny. Původní plán byl 7 dní, obešli jsme to v klídku s focením a kocháním na entou za 4 a pul dne. Náš guide - muž s koženou brašnou (a to jako fakt!) říkal, ze jsme good guys a ze asi i proto máme tak pěkné počasí, normálně tam totiž v tuto dobu každý den prší a to hodně.... My jsme se i přismahli na slunku, hory byly logicky naprosto famózní, hlavni vrchol byl sice cudný, jak kdejaká osmnáctka, ale nakonec se nám i ukázal.
NA trek jsme šli spolu s Nimou a jeho kamarádem Ma, kterýžto je nějaký zástupce IBM pro Qinhain, což je takový krajík velikosti Francie... cca :-). Jenže Ma je prostě businessman, takže po prvním dnu, kdy ho trápilo kolínko musel druhy den ráno odjet.. Nepomohly ani moje cenné rady a veeelmi profesionální stažení kolena (za což mi děkoval ještě dneska:). Dál jsme tedy pokračovali ve čtyřech, mě bylo blbě druhý den ráno. Příčinu samozřejmě netuším, ale bylo mi blbě od žaludku, naštěstí se to během dne srovnalo.

Pilgrims
Po cestě jsme potkali několik poutníků, u takové mega moreny jsme se před deštěm schovali ve stanu u opravdu ortodox poutniků. Jdou celou cestu stylem modleni se tj. ze dělají takový ten tělocvik jak si každým krokem lehají na zem. Smekám, tomu říkám víra... Poslední den jsme potkali další rodinku, která právě zřejmě dokončovala svůj modlící kruh okolo hory (zabere to tak 30 dní). Na modlení měli speciální výbavu (nákolenky, vycpané břicho, ženské určitě i prsíčka, na rukách takové dřevěné rukavice, čelenky, zástěry a roušky... Respect, proti nim jsme fakt dámičky, jdeme si to lážo plážo pěšky, bez batohu...
Nima nám říkal i o poutnících, kteří jdou tímto stylem z Xiningu az do Lhasy, což je na 1-2 roky a někteří cestou i zemřou.

Klášter
Byl luxusní, prý celkem ortodoxní, hlavně takový neturistický, takže se nám tam moc líbilo, opět jsme byli za atrakci. Dokonce jsme byli během výuky i uvnitř kláštera, ty krásné barvy, težké tibetské látky, vůni čaje s mlékem, tlumené světlo a mručení mnichu už asi nezapomenu, husí kůže mi naskakuje i teď...
Mrkli jsme se i do kuchyně, kde se pro všechny mnichy připravuje čaj s mlékem v oooohromné kádi a povídali jsme si tam s místním teacherem, který klášter zrovna ten den sponzoroval (detaily vysvětlím později).

Děti
Jeden praktický zlepšovák pro současné a budoucí maminky - malé děti tu mají kalhoty, které nejsou v rozkroku sešité, slouží tak k rychlejšímu vyměňování plenek, nebo mnohem častěji k žádnému vyměňováni plenek a čůrání všude možně. Když děcko dospěje do stadia „už se nepočůráváme“, obleček prostě zašijou a je to!
Byla jsem svědkem i několika dětských rvaček: kdy ti starší a bystřejší využili rozpáraných kalhot k agresivnějšímm útokům, syčáci!
Jinak dle toho, co jsme viděli u tibetských rodinek, je to neuvěřitelně harmonické a krásné bytí, oni se mají tak rádi, že to z nich sálá.. Moc dobře se to popsat nedá, ale zkusím to po návratu.

Kultura
Dnes večer nás Nima a Ma a Ar s girlfriend vyzvedli a vyrazili jsme do jakéhosi baaaaru, kde Tibeťani zpívali a tančili a pilo se hodně piva. Bylo to super, to v Čechách asi nenajdeme. Musím uznat, ze Číňani sice nic moc (ale už jsem asi tak 2.5 pěkných viděla), ale ti Tibeťani nejsou vůbec špatní!:]. Večer probíhal následovně: lehce opilí kamarádi přijeli, naskákali jsme do taxíku, přijeli před ohromný dům a vyjeli jsme výtahem do x-tého patra pod dohledem několika „securiťáků“ (jejich přezaměstnanost je neskutečná). V sále bylo velké pódium, usadili nás ke stolu přímo u pódia a pivo nosili po krabicích, pak se jen ťukalo a pilo a fascinovaně jsme hleděli nejen na účinkující tanečníky a zpěváky, ale i na publikum, které vše prožívalo. Místo strkání bankovek za podvazky se tu umělcům dávají ony tibetské bílé šály. Dobrý byznys je, ze šály tam přímo prodávají, zpěvák zpívá, publikum chodí na pódium a dává mu šálky, securiťáci je zpěvákům opět odebírají a pravděpodobně je někde v zákulisí opět zabalí, aby se mohly dál prodávat:-). Prostě Čína.
Také jsme byli přesvědčeni abychom zpěvákům šálky dali, takže autentico až za roh. Pak už ale byly písničky moc smutné a nějak záhadně se vytratili naši amigos, kteří nám ještě před pár vteřinami tvrdili :no czech republic, stay in Xining. Tak nevím, některé čínské zvyky ještě moc nechápu...

Aklimatizace?
Už mě ani ve městech nepřekvapuje ta hromada lidí (těch Číňanů je fakt hrozně moc), aut a domů okolo a že na nás tak zvědavě koukají, každopádně hory jsou hory a Tibeťani jsou Tibeťani.
Jsme téměř stále s Nimou, takže v kontaktu s místními i když čínsky neumíme, což je dost zásadní podmínka, abyste se dostali trošku jinam než jen do prostoru pro turisty...
Sice nás Nima v horách trošku štval, ale vlastně ho mám ráda - what a surprise :]

Odjezd
Zítra v 9:40 ráno s Julií frčíme do Chengdu, což znamená 24 hodin ve vlaku, tentokrát bez lůžek, protože je touristik season, tzn. ze budeme celou dobu hezky hačat. Ptala jsem se Julie, jestli si tam můžu alespoň natáhnout nožky, odpověděla dle zkušeností: „No, jo, pokud pod sedačkou nebude nikdo ležet..“. Martin zítra večer frčí do Šanghaje a pak zpět do ČR.

(aktuální mms z vlaku...)

MMS
Zjistila jsem, že mms stojí stejně jako sms, tak jsem si dovolila vás obštastnit několika snímky, snad to nevadí:).

Exotika
Bohužel se dostávám do stadia ze jsem i tady snad za místní, páč nemám modré oči jako Julii a Martin, domorodci se vrhají totiž hlavně na ně.... S Martinem se fotí místní krasavice, na Julii se vrhají mniši :] Jsem si po těch letech v jižních zemích konečně myslela, že někde budu někomu připadat exotická a ono nic!:]
(Některým kolegům v redakci tedy přijde občas Stáňa exotická až dost...:-)

Reakce na blog
Na blog se sice nedostanu, zpravodajství zajišťuje česká redakce, ale komentáře mi chodí na mail, takže klidně pište, jsem ráda za jakékoli vaše reakce i zprávy od vás. Mobil je connected, takže můžete i smskovat.

Čínské perličky II

Přinášíme vám zbytek postřehů z každodenního života v Číně. Můžete se těšit i dál, protože dnes přišel od Stáni dlouhý email s dalšími zážitky. Musíme ho ale v redakci trochu zpracovat, protože byl psán po nějakém večírku a je tedy místy poněkud nesouvislý...:-)

ceny
at delame co delama jako misni tu nikdy nezapadneme, nevim cim to je, ale na prvni pohled poznaji, ze nejsme mistni, takze podle toho voli ceny.nastesti je tu uzasna juli, ktera perfektne ovlada fraze jako :to je drahe:, :to je moc: apod. a hlavne zna orientacne :normalni: ceny, takze vetsinou usmlouvame.zkousim se ucit alespon par cinskych frazi aby v tom juli nebyla sama, ale fakt to moc nejde / ty jejich tony jsou fakt drina, Nyma se taky hrozne bavil tim, jak jsem se snazila vyslovit nektera tibetska slovicka / hodne pouzivaji nosovky a to mi fakt neslo, asi tak jako kdyz chce te po cizinci at vam rekne marenka s jirinkou prikrily se perinkou :]]

fabric market
v sanghaji me Juli vzala na fabric market, coz je misto, kde si snad kazdy turista necha neco usit, tak jsem si taky nechala neco usit, uvidime, jak jsem jim to povede. no a legraci kdyz mi brali miry vam povypravim az osobne :]

cesi v sanghaji
je to krasa, cesi jsou proste vsude, seznamila jsem se tu pravdepodobne s budouci kolegyni Jitkou, ktera je tu uz 2 roky a uci male cinanky AJ, pak s nadhernou Marcelou, cerstvou maminkou roztomiloucke Marty {tatinkem je Spanel Chose] / u nich doma jsme delali bramborakovou party :] no a k tomu jeste technikstavar Petr, ze ktereho jsou cinanky uplne hotove a strasne ho chteji ulovit, protoze je prece bohaty evropan exotikaje moc fajn, ze pro Tibetany jsme take velmi exoticti, cili se nam napr. dneska v autobuse stalo, ze si nas mistni muslimska rodinka :nenapadne: fotila na mobil a zcela napadne se se mnou chtel fotit vedle sedici cinan / pred tim se vyfotil s panem vedle, coz byl tibetan v tradicnim oblecku s koralkama...

cyklistika
okolo jezera jsou mraky cyklistu, ale trochu jinych, nez zname od nas, jezdi na vselijakych kolech / i na skladackach, nevadi jim mraky busu, aut a motorek a neustale troubeni a proste porad fici po te jedne silnici kolem dokola. vsichni jsou radne zahaleni, slunce je silne, puch z aut taky

Zpět v Xiningu

Přežíráme se a nakupujem dárky

Lajia Gomba

Cílová fotografie

Strašně jsme se přežrali, zítra asi monastery.

A jeden vzkaz: Kyti, dík za SMS.

Zpráva č.12 (Qinghai)

Nechápu, za 4,5dne jsme dokončili 120km trek, trochu mě bolí nožičky...:-). Máme GPS souřadnice skoro celé cesty. Kolena au, ale drží. Popíjíme vítězné pivo "snow" a čekáme na truck. Uff.

Nemůžu si pomoct, to bylo dnes ráno...

Náš dnešní kemp...

...trek zítra končí, sníh, déšť, slunce...

Zpráva č.12 (Tibet)

Válíme se ve stanu pod klášterem (Stáňa sice napsala "klášteříčkem", ale tento obrat by náš korektor duševně nezvládl), trek stíháme strašně rychle. Hory jsou úžasné, počasí velmi rozverné, praporky a Tibeťané všude a velmi milí. Část treku bohužel po "silnici".

A to jsme si mysleli, že máme na chvíli klid... A ONA je tu zase!

Vzkaz z pokojíčku Zeleného domu

"Zase to letos vyžralo prase, my zůstali doma!"

Nebudeme raději jmenovat, ale někteří členové naší redakce tajně doufají, že prasátko skončí v místní kafilérce, jako potenciální zdroj šíření chřipkové pandemie...

Čínské perličky...

Redakce: Tak konečně snad mámě Stáňu a spol. chvíli mimo civilizaci, takže abychom vyplnili cca týden, než dokončí trek, můžeme postupně přinést nějaké zajímavosti z každodenního života, jak je zaznamenali naši cestovatelé...

papani hulkama
neda se nic delat, to se proste musi. Prvni vecere v Sanghaji byla trochu boj, ale jak jde o jidlo / no znate me :] takze hulky zvladam

caj
vsude se popiji moc dobry cajik vetsinou zdarma, je take velmi ucinne cajem prokladat veskere alkoholicke drinky / jako napriklad jejich mistni palenku
caj vetsinou bud obsluha nebo nekdo z mistnich neustale automaticky doleva

Zpráva č.11 (Qinghai)

Jsme na startu 7 denního treku (NO signál). Věci asi ponesou koně, asi jsme dámičky...:-). Je hodně vody = brodů, trochu trable s vyjednáváním ceny. Hory jsou dechberoucí, hodně prší.

Zpráva č.10 (Qinghai)

Tak zítra asi začně pořádná zábava, vyrazíme na trek, zprávy z trati jsou takové nejasné... Dnes nádherný přejezd, mega hory, lezecké terény, rozestavěná celá silnice.

Pozn. redakce: Ta Stáňa je fakt grafoman!:-). A to jsem se radoval, že si nebrala notebook... Máme připravené perličky z místních reálií, které jsme chtěli zveřejňovat postupně v okurkové sezóně, když bude naše expedice v divočině, ale zatím musíme zřejmě čekat, až Stáně dojde baterka v telefonu:-). Ale nebojte, dočkáte se!

Zpráva č.9 (Qinghai)

Prave jeepem krosujeme vesnicky, za 12h snad dorazime k horam. Zatmeni slunce bylo **.

Zpráva č.8 (Qinghai)

Martinovi uz je lepe, tak uvidime... zitra v 6 rano odjizdime jeepem dolu na zacatek treku Amnye Machen, coz je stale prumerne ve 4000, dnes jsme stravili den nakupovanim zasob, jezenim / nase oblibena cinnost / a pak jsme vyrazili asi dvacet km za mesto do takoveho tibetskeho roznova pod radhostem, ale bylo tam nadherne, trepotajici vlajecky, spousta mnichu, legracni cinsti turiste s destnikama s krajeckama at[. taky si nas dnes samozrejme fotili, dve divky dokonce jen Martina ;]

Zpráva č.7 (Qinghai)

Tak jsme zpet ve meste, Martin se pred chvilkou se vratil od doktora, uz je pry v pohode. Ma par krabicek leku. Uz je cely rozesmaty, uvidime, jak to bude vypadat dal.

no a co se stalo doposud / uzili jsme si naprosto suprove s tibetskymi pastevci / stali jsme se proste soucastni jejich zivota teda hlavne ja a Juli protoze martin celou dobu lezel ve stanu. Juli zkkousela tlouct maslo, vcera jsme obe pomahali delat nudle do polivky, nejuzitecnejsim zviretem je tu jak / vari se na jeho hovinkach, coz je tibetsky omg / tak se to zhruba vyslovuje / pijeme cajik s jacim mlickem, taky nam moc chutlana dzamba coz je jaci maslo, voda, syr a jecmen uplacane dohromady / pry je to dobre na vyskovku s Juli jsme pobihaly po okolnich kopeccich, kochaly se letajicimi tibetskymi praporky a naprosto uzasnou prirodou. jedli jsme s rodinou, vari uziasne, vetsinu casu jspe pak travili v jejich stanu / maji kaminka podobna tem na benateckem skautskem tabore :] jak jsme tam byli delsi dobu, tak uz bylo moc fajn, ze jsme nebyli za tak velke exoty a navstevovali teda navstevovaly / martin spal] jsme i dalsi jurty, kde jsme okukovali popijeli caj a tanecky se dorozumivali a ucili tibetska slovicka. v noci nam stal oblehaji zvirata / dnes rano bylo okolo krasne nabobkovano hlavne od koz / presne dokola kolem stanu.
Nyma na vecer rekl, ze kdybychom v noci chteli jit curat, tak at nejdeme moc daleko, ze tam chodi vlci / no to me uklidnil / takze curani logicky zadne taky po pastvinach pobiha spousta Marmotu, takze dobra dzugle / tisice jaku, tisice koz tisice ovecek, sem tam vlk, drsni pejsci jeden den rano jsme jim chteli jit pomoct sbirat houby, ale v peti lidech jsme nasli asi tak 8 hub detatka jsou roztomila, pani nosi krasne tradicni kabaty, vsichni hrozne kouri, v noci ve stanu sviti uspornou zarovkou a pres den dobijeji energii solarnim panelem

mistnim detem se moc libila nase zviratka a prasatko ma strasne moc krasnou fotku :]

Nyma se o nas luxusne stara, je to super mit tu mistniho. je to castecne mongolec tibetan a cinan. Jeho tatinek umi rusky a sbira cizi mince a bankovky

zitra bychom meli vyrazit na trek okolo Amnye Machen, coz je 80 km ve vysce kolem 4500 plus nejake sedylko nad 5000 cestou zpet, pokud bude cas, byhom se stavili v monastery, kde bychom mohli zustat, protoze to je zase nejaky Nyma bratranec, holt ty pribuzenske a kamaradske vztahy funguji vsude

Stana, Juli a prasatko s chobotnickou

Zpráva č.6 (Qinghai)

Kvůli signálu jsme se drápali dost daleko a vysoko!:-).
Prší, odjíždíme s Martinem k doktorovi. Tibetské rodinky jsou moc fajn, zvou nás na příště. Jačí, jehněčí a skopové dobroty jsou moc delicious.

Pozn.redakce: Tak Martinovi samozřejmě přejeme co nejrychlejší uzdravení! Jinak jsem tedy moc zvědavý, jak vypadají ty kulinářské zázraky tibetských pastevců. Protože podobné dobroty jejich kolegů v Kyrgyzstánu jsem byl schopen konzumovat jenom díky důkladnému zapíjení vodkou:-). I když musím uznat, že ten kozí mozek zase nechutnal tak špatně...:-).

Zpráva č.5 (Qinghai)

Jsme blaženě v cca 3700m mezi tibetskými nomády uprostřed skvostných pastvin. Dáváme si neustále čaj s jačím mlékem a další dobroty. S místními komunikujeme hlavně tancem. Martin stůně. Aklimatizace OK.

Zpráva z Číny (Qinghai) č.4

Na nadráží 2200m.n.n jsme zažili pravé tibetské přivítání, včetně bílých šál, málem jsem uronila slzy zvláštního štěstí, prostě paráda. Velká večeře s místními a moc alkoholu, hlavně pro Martina.
Teď odjíždíme na 4 dny na Grassland (3600), jezero má 3200m.n.m. NYMA - náš průvodce, je super a Julie ještě víc!:-).
Potkali jsem už i pár mnichů, hrozně prší, jídlo je skvělé.

Pozn. redakce: Jistě jste zaregistrovali nejdůležitější část zprávy - Stáně chutná, takže na zájezdu zatím vše v naprostém pořádku!:-)

Zpráva z Číny č.3

Sedime v X'Anu u pagody a delame mistnim atrakci. Stale vedro, dokonce jsem mela 2 dny v kuse teple ruce! Zitra konecne hory a Tibetan!

Zpráva z Číny č.2

opoustime hroznou sanghajskou saunu, mame domluveneho tibetskeho pruvodce, stravime s nim 20 dni v horach, jen my a on, za hodinu jdeme na vlak, tam stravime nasledujicich cca 24 hodin s meziprestavkou v xianu

Zpráva z Číny č.1

No tak jsme tu :] unava velika - uz ani nevim, kdy jsem naposledy spala. Letadlo bylo plne rvoucich deti a spat neslo skoro vubec.
Nejvtipnejsi ze vseho byla prohlidka jak z akcniho filmu jeste pred vystupem z letadla - jeste jsme sedeli a do letadla nabehla skupinka v bilych overalech a zvlastnim naradim - takovou pistoli merili teplotu - jen zamirenim na celo - vybrane osoby potesili nejakym dalsim odberem - a pak nas teprve pustili ven. Jeste, ze jsem si jich vsimla az kdyz byli tesne u nas - jinak bych asi okamzite mela teplotu tak 39 stupnu...

Julie jiz cekala a zpusobila jsem ji ukrutnou radost - stacilo par kolacu, rizecek a chleba, mamco dik!!! Julie ti pry prijede podekovat osobne, ze pry tak velky dik se ani neda psat smskou nebo mailem

Martini s Aeroflotem dorazil asi s hodinovym zpozdenim.

Julie me pak ohromula neskutecnym prekvapenim - je domluven vylet s Tibetskym pruvodcem - horolezcem - ktery navic mluvi anglicky. Vezme nas na sva oblibena mista, ceka nas snad i Shangrila, budeme putovat s nomady a spat s jaky... no luxus na entou. Jeho znamy je pak mnichem v jednom z klasteru, takze nas pry vezmou i tam - neuveritelny luxus o kterem se nam ale nesnilo... tibetske rodinky, skvostna krajinka a osobni pruvodce...
V planu je jet pres Xi`an do Xiningu vlakem, od tamtud prochazka pak se podle planu presouvame do Chengdu

Z letiste jsme vyrazili do ulic, kde nas dokonale dodelano luxusni pocasi asi 30 stupnu a strasna vhlkost, moc se v tom fungovat neda. busem jsme jeli k Juli na koleje, kde se ted chladime v klimatizovanem pokojiku. Julie vyrazila nakoupit listky na vlak - bohuzel jsme se trefili do nejakych prazdnin, takze jsou vsechny vlaky plne... jeste nevime, jak to dopadne.

Jdu si na chvilku zdrimnout, vecer je pry nejake party / no a jeste nevime kde budeme spat, protoze tu na kolejich nas nenechaji... takze mozna nejaky hotylek.

Zprávy z Číny – úvod redaktora

Vážení a milí čtenáři, členové fanklubu a obdivovatelé Stáni. Jak jste se dočetli níže, tak se po delší době snad můžete těšit na trochu častější aktualizaci tohoto blogu. Po roce a půl totiž Stáňa vyrazila na pořádný výlet. Naštěstí si nechala říci a konečně vyrazila tím jediným správným směrem, a tím je samozřejmě Východ. Takže následujících 6 týdnů bude trávit v zemi velkého Maa, což je sen snad každého pravověrného cestovatele již od dob Marca Pola.

Společnost ji bude po celou dobu dělat Julie, parťačka již od mateřské školky, takže se dá předpokládat, že děvčata si budou moci do svých deníčků zapsat spoustu dalších zážitků. S některými z nich se s námi Stáňa snad podělí pomocí mailů a SMS, které pro vás obratem zveřejníme. Bohužel mám přísný zákaz její zprávy jakkoliv upravovat, nedejbože interpretovat po svém, takže budete ochuzeni o mé jistě vtipné komentáře :-).

Takže to je ode mne asi tak na úvod vše. Pokud budete chtít poslat nějaký vzkaz opačným směrem, tak jedině zkuste mail, sms příp. poštovního holuba. Soudruzi v Číně totiž při budování kapitalismu podporují všechno možné, jenom ne svobodný přístup k informacím. Takže například tyto stránky, jakož i spousta dalších (facebook, youtube...), jsou zablokované....

V Číně i v Čile tančily čile (vysvlečené slečny s čelenkou na čele)

No a protože jsem s sebou v Chile tento song od MIG21 měla, rozhodla jsem se to trošku doplnit. Nesvlékám se, nekupuju si čelenku. Prostě jen jedu do Číny. Asi tak za 13 hodin odlétám z Berlína.

Jak to tedy bude...

Z Berlína do Helsinek, z Helsinek do Šanghaje. Tam potkám Julii, dáme prvního panáka slivovice, sníme borůvkový koláč od maminky a počkáme na Martiniho (letí Aeroflotem přes Moskvu, tak nevím...).

Původně jsme měli jet do Tibetu, ale to kvůli Číňanům a Martinimu nevyšlo. Takže začínáme výletem v provincii Qinghai. (obrázky a přehled provincií tu http://www.paulnoll.com/China/Provinces/China-Provinces-alphabetic.html) Kam přesně půjdeme ještě nevíme :)

Až si užijeme těchto krás, vyrazíme do provincie Sichuan, přesněji do hlavního města Chengdu. Tam se rozloučíme s Martinim a přivítáme s ostatními (Čert a další bubáci :)), kteří doufám dorazí. Odhadla bych to přivítání slivovicí - protože nám už asi v té době bude dost chybět - no a pak vyrazíme na nějaké procházky :) Kam přesně to nevíme, ale pár treků je vybraných (např. v té oblasti, kde bylo asi před 14 dny zemětřesení...)

Nakonec se vypravíme do provincie Yunnan. Tak budeme také chodit na procházky, kochat se a jíst. Pak se část skupiny vrátí do Chengdu a odletí dom. Já a Juli pojedeme nach Shanghai, tam se rozloučíme, nakoupíme dárečky a odletíme také. Julie se bude vracet asi po roce pobytu v Číně, tak doufám, že bude nááááležitě přivítána - nejpozději ji potkáte na Schovance :) Já se vracím 25. 8. do Berlína, návrat do ČR v časných ranních hodinách pravděpodobně busem Student Agency.

Jak to mělo být...

Měli jsme jet do Tibetu. Nasávat skvostnou kulturu, navštěvovat poutní místa, oběhnout Kailas atp. Nicméně představa našeho způsobu cestování a rozpočtu není zrovna populární... Takže budeme Tibet nasávat třeba ze vzduchu. Ono to půjde, budeme blízko.

... takže sledujte blog, teď snad na pár týdnů opět ožije :)