Galakoncert Evy Urbanové
Smetanova Litomyšl
15. června

Ondra nám už dlouho vyprávěl o své velké lásce. O opeře. A nejen proto, že naší velkou láskou je Ondra, byli jsme tuze rádi, že se rozhodl seznámit s operou i nás. Přiznám se bez mučení. Bála jsem se. Ale oddat se Ondrovi – to nikdy nemůže dopadnout špatně!!

Proces seznamování začal již loni, ale to nám holt nějak nevyšlo. Letos se podařilo koupit lístky na Smetanovu Litomyšl včas. Byla jsem zarhnuta do skupiny nováčků a netrpělivě jsem očekávala slibovaný seminář (protože bez přípravy se opera prostě zvládnout nedá). Již samotná pozvánka dávala tušit nebývalý zážitek. Posuďte sami:

Chcete se dozvědět, proč nosí Milada pod pláštěm pilník, k čemu potřebuje Kostelnička nezralé makovice, jaká je správná odpověď na třetí hádanku kruté čínské princezny Turandot, proč Tosca chce, aby její milenec přemaloval barvu očí na obraze sv. Máří Magdalény, proč se Santuzza děsí možných následků horkokrevné sicilské povahy obyvatel v městečku a co cítí česká kněžna v nejhlubší svých ňader hloubi?

Pak je tu pro Vás všechny jedinečná příležitost v podobě interaktivního zasvěcovacího semináře, který Vám nabídne vhled do přepestrého světa hudební fantazie a emocí bez hranic! Prožijte nezapomenutelné chvíle a staňte se na chvíli účastníky nejslavnějších příběhů světové hudebně dramatické literatury! S bohatou výpravou, s audio i video ukázkami, rozborem psychologie jednání, kritikou textů a procítěně sehranými dramatickými výstupy z analyzovaných děl.

Semináře jsem se zúčastnila jen já se Standou a samozřejmě Mr. Ondra. No paráda. Nebyla jsem dojmu, že opera je děsně zajímavá a že bezpodmínečně musím nějakou vidět. Proto jsem začala přemýšlet, proč nejdeme na festivalu na operu, ale jen (NO FUJ!) na koncert. Jenomže on to nebyl JEN KONCERT. Byl to galakoncert Evy Urbanové. Ondra slíbil, že rozhodně nebudeme litovat. Překvapivé, ale zase měl pravdu.

Ještě abych doplnila – během semináře jsem se například dozvěděla, proč je Turandot tak krutá, kvůli jakému bídákovi se trápí Rusalka, copak sděluje Libuše, komu ublížil Dalibor a co trápí Kostelničku. To vše samozřejmě v podání Ondry, čili sdělené pochopitelným způsobem, okrášlené trefnými rekvizitami a přerušované hloubavými dotazy Mr. Standy.

Samotný zážitek z koncertu se opravdu nedá popsat. Slavnostní atmosféra, netrpělivý Ondra (ano, již několik dní před koncertem se pohyboval v naprosto odlišných dimenzích) a očekávání neznalého posluchače.

Zahájil pan prezident (a byl vtipný!) a pokračoval rozpustilý, usměvavý dirigent Ondrej Lenárd, který bravurně kočíroval své svěřence - Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Celý zážitek do další dimenze posunoval Pražský filharmonický sbor. To vám je taková síla!

No a pak nastoupila paní Eva (a později i Oleg Kulko). Energie naplňující skvostné prostory prvního nádvoří byla prostě její. Kdo nezažil, nepochopí.

Diky pedagogické vložce o přestávce jsme přesně věděli jaké árie nás budou čekat v druhé části, během které jsme potom jako přikováni hltali každý tón, báli se, zamilovávali, vraždili a toužili společně s hrdiny skvostných hudebních děl.

Asi nejvíce mě fascinovala atmosféra celého večera, kterou společně utvářeli neustále usměvaví členové orchestru i sboru; profesionální, dokonalá a opravdu božská (jak je familierně nazývána Ondrou a dalšími oddanými) paní Eva Urbanová; zvláštní napětí všech okolo, kteří netrpělivě čekali na svou oblíbenou skladbu, tetelili se blahem při prvních tónech a umdlévali vysílením během posledních. A v neposlední řadě Ondrova RADOST, která byla úplně všude.

...

Ondro, DÍKY!