.:: CIAO KAMARÁDÍČKOVÉ ::.

23 května 2007

Surfajfl survived!

11. a 12. května 2007

PEPIKOVI PRO RADOST


Surfajflowers v akci

Oficiální stránky závodu Okolo Hradce Survival 2007

výběr fotek ZDE

Já to prostě nechápu. Nikdy jsem nezávodila, nikdy mě to nelákalo a teď si během dvou víkendů vystřihnu dva závody! Prvním byl duatlon ve Španělsku a druhým OKOLO HRADCE SURVIVAL 2007. To se prostě pochopit nedá.

intermezzo – co je to survival?

přírodní víceboj dvojic skládající se z několika disciplín, trvající noc a den, na www závodu píšou, že je to závod extrémní, no, to mi zase tak nepřišlo...

Su mě přemlouvala dlouho. Hodně hodně hodně hodně dlouho. Uhrála to na city a svůj přirozený šarm J pfífera

těsně před startem nočního OB po Hradci

S ohledem na disciplíny a moje nadání na sporty to byl opravdu šílený nápad. Například horské kolo nevlastním a ani na něm nejezdím (nu berme duatlon ve Španělsku jako trénink), inliny nevlastním a jela jsem na nich poprvé ve středu před závody, orientační běh neznám, uznávám jen orientační chůzi, hod oštěpem na cíl? cross běh? plavání? lezení po stromech?

Čím víc neznámých disciplín, tím větší legrace. Prostě to budeme řešit nějak operativně. J (to byla mimochodem i reakce Su na to, že s sebou nemáme žádné cyklo nářadí)

A tak mi Pepa sehnal kolo, Radka půjčila brusle a asi tak sto lidí dodalo odvahy. Malým rozptýlením před závody bylo nepříjemné „nachlazení“ a to nejen moje, ale i Su. Rozhodly jsme se to shrnout konstatováním, že jsme nejžhavějším párem soutěže. A taky že jo! J Vlastně – ta teplotka a kašílek to byly jen nervičky…

po doběhnutí, před vyjetím

Začněmež registrací. To byla nejhorší disciplína! Hodinu trčet ve frontě a znovu opakovat ty samé údaje, které již jednou obdrželi mailem to bylo celkem dost. Trochu se mi přitížilo a zvažovala jsem jestli třeba zkusím omdlít, aby to bylo trochu dobrodrůžo. Tělíčka jsme se Su rozhýbaly při lezeckém prologu a opět zklidnily při výkladu trati a pravidel.

Následoval noční orientační běh. Protože jsme měly startovní číslo 45, startovaly jsme před desátou večerní. Hned po nás vyrazili Pepa s Dančou. Sešli jsme se u Páji na Bílé věži a pak (k velkému smutku pana Horáčka) ještě na první kontrole v Šimkových sadech. Tušit, že mu tím způsobím takovou újmu, tak se raději stavím na pivko někde po cestě.

Tak jsme si tam všichni hopsali po sadech, lezli pod most a na stromy a pak jsme vyhopsali ze sadů vstříc cíli a orienťáku na kole.

Cestou z města již potkáváme vracející se závodníky, kterým, kupodivu, tak trochu závidíme. Mimo jiné proletěl i Dejvy s Vénou, ale vůbec nereagovali na moje vtipné průpovídky – že by závodili???

závodník Dejvy

Nalezení první kontroly nám způsobilo nemalé problémy. Su tam sice chodí běhat, ale v noci to je prostě takový jiný. Kórt když máme neuvěřitelnou schopnost přizpůsobovat okolní krajinu té, co máme na mapě. Ach ta fantazie!

Po nalezení první kontroly už to bylo mnohem snazší. Jezdíme si po lese, sem tam tápeme, seznamujeme se s Pipinkou s pinďourem a jsme fascinovány krásou noční přírody.

Do pelechů na Palachárnách se dostáváme kolem druhé hodiny ranní. Chvilku zvažuji, zda si dát na noc paralen nebo čaj se slivovicí, ale je to zbytečné Su už mi čaj stejně uvařila J

Su, maj laf

Překvapivé, ale spalo se mi strašně blbě.

A máme tu ráno! Jasně že je mi pořád blbě. Ale teď už to jsou opravdu spíš nervičky. Na Flošně už to vře, protože to tam je samý závodník. Tím se ale nenecháme rozhodit a upevňujeme si naše skvostné květiny na viditelná místa.

Začínáme 4km během. Su se snaží přimět mě k odpovídajícímu tempu, ale já se prostě nedám. Tak si běžím pohodlným výklusem a přemýšlím o hloupostech. Logicky na všech disciplínách v areálu flošny (boulder a lezení na stromech) je narváno, tak bereme kola a jedeme na inliny. Chudáček Su se strašně trápila, protože měla špatná kolečka. Necháváme se skrápět prvními kapkami deště a měníme plán. Původně plánovaný orientační běh vzhledem k vyčerpanosti mé nejdražší Laf z boje s e-e bruslemi odkládáme a vyrážíme opačným směrem po indiciích směr plavání.

takhle se taky plave

Plavání je ve velmi krásném prostoru, ale rozhoduji se neriskovat úplně všechno a zachovat zbytky zdraví. Vnitřní hlodání jak jsem to té mé milované všechno překazila svou neochotou koupat se s teplotkou odbourává Su svým úsměvem a jasnými argumenty. A prší a prší.

Jedeme na lodičky. Tam je krásně. Zase se potkáváme s Pipinkou a pinďourkem a taky s Jankou Peterkou a Jůlií. Cestou necestou dokonce pro jistotu projíždíme branky a filozofujeme nad krásami života.

Janka v akci

Nedobrovolné smočení zadků následovalo až při brodění k oštěpu. Voděnka byla studená a proud silný. Alespoň tak mohlo vzniknout několik poutavých fotografií. První hod oštěpem pro mě byl tragický. Tak jsem se přítomného pána zeptala, jestli náhodou nemá nějaká skripta, nebo kurz nebo alespoň pár metodických rad. I přes moudré rady jsem netrefila vůbec nic a tak mi Su půjčila půlku svých nastřílených minut, abych se necítila tak neschopně.

Sluníčko? Nuda!

Vyrážíme vstříc ukrutnému lijáku. Tak se nám v tom dešti líbí, že pro jistotu jedeme úplně blbě. No, nevadí, ale hezky jsme si popovídaly. J Cestou lesem, mokrým lesem, nejen, že ztrácíme mapu, ale postupně se učím jezdit na horském kole. To vám je ale dobrodružství. To vám je ale o ústa. Proti nám se řídí spousta závodníků s podivně soustředěnými výrazy. Jenom Danielce to pořád sluší J

Pipinky s pinďourkem dělají hovadiny

Na střelbě si leháme do kaluže a překonáváme své nejodvážnější představy. Nastřílely jsme neuvěřitelných 42 minut a tak pro jistotu uchlácholené výsledkem vyjíždíme na blbou stranu.

Janka vraždí mamuta

Času už máme dost málo, vody ještě méně, jediné čeho je dostatek jsou kilometry a disciplíny před námi. Dokonce už i ta teplota ustupuje. Před dosažením kýženého orientačního běhu se ještě jednou nepříjemně ztrácíme. Se stydim.

to vám tak hrozně hřálo!!

Na orienťáku, o kterém se již druhým dnem vykládá, jak je strašně těžký, nás přivítala Pája slovy: „Já už vás tam asi ani nepustím“ pak si Léňa postěžovala, že zmokla a nějaký mladík se rozesmutněl, protože mu zmizel parťák. Nakonec jsme na trať vyrazily! Vybrala jsem si 3 kontroly a šla jsem na procházku. Su vyrazila za svými kontrolami opačným směrem. Ve smluvený čas jsem byla na místě sama a začala se bát o maj laf Su. Naštěstí se z houštin vynořila celkem brzy. Podělila jsem se s ní o své nalezené kontroly a vyrazily jsme do cíle.

To soustředění mi bylo úplně k ničemu

Bohužel už jsme nestihly ani eskymáka (to Su! já rozhodně ne!) ani boulder, ani lezení po stromech. Ale příště už to vyjde!

Jsme v cíli. Žijóvá! Uvěříme Šinkymu, že vyhlášení bude za hodinu a rozhodneme se počkat a neodjíždět směr Palachova kolej (tudíž směr sprcha). Opět jsme prohloupily.

Venoušek z bažin

Přišlo vyhlášení, zmatky s pořadím a nezapočítanými disciplínami závodníků na prvních místech, sprška, pivko, buřtík a pomalu přicházela i únava. Pepa nás ještě obdaroval krásnými květinami (což je pro Surfaflowers velmi příhodné). Su, jakožto nezmar, pokračovala v pařbě a já, jakožto chcípáček, jsem se odebrala na lože. Že bych se konečně vyspala?

Medvídek je velmi skladný!

A jaké že to tedy bylo? No úžasné! Prostě nádhera. Krásný celodenní program plný zajímavých sportovních disciplín, s dostatkem osvěžování v podobě letního deštíku. I to horské kolo se přežít dalo. A bruslení bylo nakonec snad tím nejsnazším! Prostě kein Stress a jedeme dál! Se Su forever! Maj laf, tisícerý dík!

Vřele doporučuji!

Štiky a draci


Geniální komiksová reportáž (bezostyšně ukradeno z webu Štik a draků)



Štítky:

0 Comments:

Okomentovat

<< Home