.:: CIAO KAMARÁDÍČKOVÉ ::.

16 září 2009

Druhá ochutnávka ...

... tak na Dachstein na víkend se mnou nikdo nechce, tak zavzpomínáme, jak bylo v Asii, tentokrát na téma "chrámečky"


Emei Shan - takové výletní místo pro místní turisty: tisíce schodů, tisíce Číňanů (naštěstí jsou jen v blízkosti zastávek autobusů), tropy, spaní v chrámečcích, drzé opičky a tak podobně :)



Laila Gomba - klášter mimo turistické trasy, byli jsme se podívat i vevnitř a na vlastní (husí) kůži jsme si vychutnali "brumlání" mnichů, omamnou vůni směsi vonných tyčinnek a čaje s mlékem a teple tlumené světlo probleskující mezi těžkými barevnými látkami... (už máte taky husí kůži?)








Kunlun Gomba - velmi turisticky exponovaný komplex klášterů v blízkosti Xiningu





... takže na viděnou dnes na Goranovi! :)

01 září 2009

První ochutnávka....

Když jsem si poprvé prohlédla své fotky, jen jsem suše konstatovala, že je to dost špatné. Tak jsem se na ně chvilku nekoukala a vymyslela jsem si krááásný důvod, proč se mi nelíbí: všechno si totiž pamatuji mnohem jasnější díky nezachytitelnému prosvětlení sluníčkem, zatmavění mráčky i lehkému zamlžení opary; okořeněné místními vůněmi kytiček i jačích hovínek, vonných tyčinek a připravovaného jídla; načechrané větrem; svěží díky příjemnému i nepříjemnému deštíku; dobarvené náladami (všech zúčastněných, včetně zvířátek např. lehce naštvaných býků) a v neposlední řadě - prostě všemi ostatními lokálními i globálními, krátkodobými i dlouhodobými podněty. A to prostě žádný foťák nezvládne :) Takže dnes už mi fotky připadají pěkné, protože ty parádní zážitky vyvolávají naprosto spolehlivě.

Vyplývá z toho, že se již nestydím se s vámi o fotky podělit, tož kochejte se…


Jezero Qinhai [činghaj]

K jezeru jsme jeli pár hodin autobusem z Xiningu se záměrem trochu se aklimatizovat. Zůstali jsme tam jednu noc, protože nám bylo dobře, hned druhý den jsme pokračovali směr grasslands. Pokračovali jsme procházkou po té jediné cestě - tj. asfaltové HLAVNÍ silnici, které vede okolo celého jezera a pořádají se tam i závody na silničních kolech. Logicky po cestě jezdí hodně velkých aut, hodně menších aut, malá auta, strašně moc motorek, dost cyklistů a potkáte i turisty - chodce.

Tábořiště jedné z pasteveckých rodin, za poplatek můžete stanovat u nich. Z jedné strany jezero, z druhé strany silnice vedoucí okolo celého jezera.

2 členky hostitelské rodinky

Parádní večeře, vařil Nima a moc se mu to povedlo. Vpravo dole místní "houstičky".

Jeden z domácích. Velmi si oblíbil mé hodinky. Vlastně všechny hodinky, které kde zahlédl. Měla jsem co dělat, abych mu vysvětlila, že to fakt není dárek. Ale jinak byl milý a typicky tibetsky zvídavý - zkoumal stan, hůlky, karimatky atp.

Místní mladíček (ten s kšiltovkou), hrozně ho bavilo pózovat, pak dokonce už i fotil. Samozřejmě naším foťákem :) Vzadu Martini, když byl ještě při smyslech, o 24 hodin později už se nesmál :(

Typický stan s typickým kočárkem.

Pan a paní domácí druhý den ráno.

Okolo projíždějící cyklista na typickém kole.


Takový čínský chodníček pro turisty.


Po cestě jsme se stavili na vynikající jogurt a trochu stínu ve stanu u těchto mladíků.

Taková normální turistka.