OPĚT ITALY, JUPÍÍÍÍ

4. července jsme opět vyrazili do Itálie. Tentokrát v rekordním počtu. Jelo nás jen 6 (Hanička, Šejhi, Vašek, Janička, Růžový kocourek Jirka a blinkací Stáňa). Naštěstí naše řady na místě rozšířili Saša a starosta Vašek.

Necítila jsem se dobře a moc jsem se bála, že budu velmi nezábavnou spolucestující. To jsem ještě netušila, jak moje permanentní blinkání pobaví posádku našeho skvěle klimatizovaného vozu. Janička a Růžový kocourek Jirka se nesmírně bavili, Stáňa blinkala. Dokážete si představit něco vtipnějšího? :) Jen tak pro pobavení, první zastávka byla ani ne po prvním kilometru...

Z tohoto jasně vyplývá, jak hluboký a nezapomenutelný zážitek jsem měla z cesty. To jsem ještě netušila, že mé trápení bude pokračovat i následující den. No a aby další dny nebyly moc nudné, tak vždy alespoň půlka propršela. Řeknu Vám, to je vzrůšo jezdit v mokrých botičkách a sjíždět Pordoi v dešti. Mňam.

Nejen kvůli výše uvedeným souvislostem jsem toho letos v Itálii moc nenajezdila. Jak to tak počítám, nenajela jsem za ty tři dny ani 200 km :( smutné. Sedel bylo dostatek - obvyklá dávka: Sella, Campolongo, Gardena, Pordoi, Falzarego, Val Parola, Fedaia. Nic nového.

Co bylo nového? SETKÁNÍ SE SVIŠTĚM! Byli vlastně dva a svišťovali se (podle vzoru "kočkovali") a byli moc krásní. Pak bylo nové, že jsem musela moc poslouchat. Janička a Růžový kocourek mě DŮSLEDNĚ vychovávali. Taky jsem sledovala fotbalové zápasy Portugalska a vůbec nevím proč měli všichni hloupé poznámky, že to nějak prožívám. A taky bylo nové, že jsme se setkali s Mirečkem! To bylo žůžo, ale bylo to málo :( takže všichni doufáme v další podobná setkání ;)

Málem jsem zapomněla! Musela jsem spát vedle Arnolda!!!!

Závěr je jasný. Začínám trénovat do Manětína! Čau v Uhříněvsi a koukejte přivést Vaše fotky.

Cyklistice zdar, Cyklosportu Ježek zvlášť.

Odkaz na fotky je vpravo.

Janičko?! Nechtěla bys nové kolečko??? ;)